Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Subletální efekty insekticidů neonikotinoidů na migrační potenciál pavouků
Přibáňová, Gabriela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
Důvodem používání pesticidů je hubení organismů způsobujících škody (tzv. škůdci) na různých plodinách a díky tomu zabránit případným ztrátám na úrodě. Jejich nežádoucím účinkem je negativní dopad na necílové organismy. Předložená diplomová práce je zaměřena na vliv neonikotinoidů na bezobratlé živočichy, a to konkrétně na pavouky. Jejím hlavním cílem bylo zdokumentovat jejich vliv na behaviorální parametry ovlivňující migrační schopnosti, jako jsou lokomoce a tendence k šíření pomocí větru (tzv. ballooning). Práce porovnává vliv neonikotinoidů na modelové druhy, Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Phylloneta impressa (L. Koch, 1881) s různým způsobem lovu kořisti a srovnává u nich vliv na adultní a nymfální stádia. V laboratorních podmínkách byly na pavouky aplikovány pesticidy Actara® 25 WG, Biscaya® 240 OD, Confidor® 200 OD a Mospilan® 20 SP a byl testován jejich účinek při rozdílných koncentracích a různých způsobech aplikace. Největší dopad na pavouky měl přípravek Confidor. Měl jednoznačně nejvýraznější negativní vliv na mobilitu a tendenci k šíření pomocí větru pavouků. Letální účinky způsobily neonikotinoidy u nymfálních jedinců Pardosa lugubris, a to zejména přípravek Confidor (u tarzální aplikace dokonce i 100% úmrtnost). Během pokusu studujícím vliv na lokomoci u adultních jedinců...
Subletální efekty insekticidů neonikotinoidů na migrační a predační potenciál pavouků
Přibáňová, Gabriela ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje dopadům pesticidních látek na pavoučí populace. V našem případě byly testovány zejména pesticidy třídy neonikotinoidy. Konkrétní neonikotinoidy byly aplikovány na modelové druhy pavouků, kteří byli nasbíráni v různých lokalitách a v určitém stupni vývoje - nymfa, adultní či subadultní jedinec. Práce analyzuje a dokumentuje účinky neonikotinoidů na pavoučí jedince. Z výsledků je patrné, že některé pesticidy mohou mít významný negativní vliv např. na lokomoci, predaci, ballooning, spouštění či mortalitu pavouků. Klíčová slova: pavouk, členovec, pesticidy, insekticidy, neonikotinoidy, subletální účinky, mortalita, EthoVision XT, lokomoce, spouštění, ballooning, predace, listovník Philodromus, pavučenka Oedothorax, slíďák Pardosa, Xerolycosa, snovačka Phylloneta
Neonikotinoidy ve vodních ekosystémech a jejich vliv na necílové organismy
STROUHOVÁ, Alžběta
Neonikotinoidy jsou jednou z nejnovějších tříd pesticidních látek, používaných v zemědělství jako insekticidy. První neonikotinoidy byly používány od začátku devadesátých let, pro svou nízkou toxicitu pro obratlovce se staly velmi oblíbenými a široce používanými po celém světě. Vzhledem k nízké toxicitě pro standardní testovací organismy hrotnatku velkou (Daphnia magna) a pstruha duhového (Onchorhynchus mykiss) byly také považovány za málo toxické pro vodní organismy, studie z poslední doby však ukazují opak této domněnky. Dílčím cílem této studie byl, mimo shrnutí dosavadních poznatků o neonikotinoidech ve vodních ekosystémech a jejich vlivu na necílové, zejména akvatické organismy, také důkaz toxicity neonikotinoidového přípravku CALYPSO 480 SC, který obsahuje 48 % thiaclopridu. Pro dokázání toxicity byly použity tři druhy raků rak červený (Procambarus clarkii), rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a rak ničivý (Cherax destructor) a hrotnatka velká. K posouzení toxicity Calypsa byly použity akutní testy toxicity na racích a akutní imobilizační test na hrotnatkách. Doba expozice organismů v testech byla 96 a 48 hodin. Nejcitlivějšími se ukázali juvenilní jedinci raků, jejichž 96hLC50 se pohybovala mezi 0,52 a 1,6 mg/l, 96hLC50 pro starší raky byla v rozmezí 1,94 a 27,3 mg/l. Hodnota 48hEC50 pro hrotnatky byla 32,7 mg/l. U raků byly mimo mortality pozorovány také změny v chování organismů, mezi nejčastější změny patřilo snížení agresivity, zpomalení pohybů končetin a žaber a následně i dýchání, otáčení raků na záda, apatie organismů a následné úhyny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.